České Budějovice

Cvičení na boso

Cvičení na boso

Bosá noha prokazovala svému majiteli vždy nejen potěšení z kontaktu se zemskou energií, ale hlavně díky činnému chodidlu včetně prstů přirozenější koordinaci celého těla a dosti opomíjený aspekt zdravotního vlivu na celý pohybový aparát. Cvičení bojového umění v obuvi nás připravuje o masáž celého těla na projekcích plosky chodidla a v nepohyblivých prstech ztácíme možnost vnímání funkčních technik. V neposlední řadě z kosmetického hlediska se přirozenou cestou zbavování staré kůže také není zanedbatelný vliv.

Vrátím se na začátek, a to do tzv. zakořenění. Volná planta, chápající prsty a uvolněný, flexibilní kotník umožňuje získat stabilitu v technikách, zvláště v kontaktu pouze jedné nohy s podložkou. Mírně roztažené prsty samostatně chápavé, větší váha na přední straně chodidla (koshi), vnější straně (sokuto) chodidla a lehce odlehčiená (ne odlepená) pata nám nestresují nohy v kotnících, v kolenou a posléze v páteři, na kterou má samozřejmě šipatný pohybový návyk nemalý účinek. V případě zapojení činnosti prsrtů se nám také podaří zvětšit plochu došlapu, rozložení váhy těla a pokud máme prsty cvičené, tak i samostatnou reakci planty, která bývá většinou chápána jako nefunkční až zbytečná. Co se týká zdravotního působení na tělo, tak konkrétně pohyb prstů nám pomocí střídání svalového napětí a uvolnění vytváří projekční masážní efekt, ketrý řeší nejen dysfunkce vnitřních tělesných orgánů, ale i pohybového aparátu, bilesti páteře, hlavy atd... Naše noha uvězněná v nevhodné obuvi jakoby simulovala tělo bez pohybu a navíc uvězněné ve svěrací kazajce.

V bojovém umění tak jako v každém umění, je potřeba začít malými krůčky, než se po čase odhodláme ke skoku. Bohužel se tak děje většinou opačně a naše horlivost, nedostatek disciplíny a nedočkavost nám může způsobit časem dříve či později zdravotní potíže a v očích praktikujícího zatratit bojové umění jako takové. Umění má v sobě hlubší význam, který je potřeba stálým cvičením a hlavně samostudiem objevovat a není možno ho zaměňovat se sportem, kde na tyto věci nezbývá čas. tato neznalost se netýká pouze žáků, ale i bohužel i jejich tzv. trenérů, kteří se s tímto problémem vypořádávají často jen pasivně.

Bohužel příprava před cvičením se omezuje na protažení velkých svalů a svalových skupin, ale důležité v bojovém umění používané partie, mezi něž prsty (i na rukou) patří jsou opomíjeny. Přitom cvičení prstů nohy je jednoduché a navíc se dá vložit i do pomalého cvičení např. sestav, při kterém vnímavějším jejich nepostradatelná funkce dojde. V povolených kolenou, uvolněných kotnících bez jakékoli činnosti zbytku těla (vyjma synchronního dýchání) se může přitahováním prstů k chodidlu vytvořit pomalý posun vpřed a za malý čas cvičení to přijde jako zcela přirozený pohyb. Dále například šlapáním kamínků v pevné bedně volně ve vrstvě ložených prospíváma jak přes projekce tělesným orgánům, tak vzájemné motorice prstů nohy a funkci nožní klenby, o jejich důležitosti již není třeba psát. Bedna s kameny je vhodná jako náhražka přírodního terénu v chladném období.

Nezanedbatelné je bosé cvičení pod širou oblohou zpočátku na trávě a po čase návyku bosé nohy i na drsnějších površích a v jiných podmínkách. A věřte, že kata cvičena na písčitém, mořském pobřeží při západu slunce, je pocitově odlišná od sestavy cvičené na ostrém domácím štěrku, kde cvičenec rychle pochopí techniku nášlapu, přenosu těžiště a funkci chodidla. Eliminuje tak hodně používané patní dupání, celkový pohyb bude jistější, dynamičtější a hlavně celostně zdravotně prospěšnější. V případě extrémně studených podlah tělocvičen by se nikdo neměl bát nazout ponožky, nebo měkké prstové návleky (tabi), které nám naše chodidla s prsty nechají volná a navíc svou nestabilitou simulují obtížné cvičení na kluzkých površích a tím zapojují do činnosti jinak nevyužívané svalstvo, tzv. hluboký stabilizační systém, který je v oblasti nohou navázán na jemnou motoriku prstců.

 

Vladimír Bercha

 

 

twitter facebook youtube